Máme nové stránky Tento článek má novou adresu : http://www.ufo.cz/klubmici/kzamysleni/sekty.htm

Různé kulty a náboženství existují na zemi už několik tisíciletí, v dnešní době k tomu ale přibyl další nový fenomén. Vždy bývaly spojovány s tajemnem, magií a vším záhadným co lidi přitahovalo.
Dnes je módní přidávat prvky ufo, záhad, mimozemšťanů a celkově prvky mimozemského života. Dříve byly spojovány s mystičnem a náboženstvím. Dnes se těchto svých kořenů nevzdávají a tak vznikají nejrůznější prvky a kombinace spojování náboženství, víry a mimozemského života. Jejich vývoj trval dlouhá století a dnes mají propracované metodiky manipulace a lákání lidí a nový zdroj zájmu.

Všichni, jak tady jsme, máme nějaké, ať už přímé, nebo nepřímé zkušenosti se sektami různého druhu. Něco přišlo už je pryč, něco zde ještě je a to co přijde neznáme. Mnoho lidí bylo poškozeno, několik lidí již zemřelo a nikdo neví kolik jich ještě může následovat, a kdo si dnes dovede představit počet lidí, kteří jsou pod vlivem nějaké zaslepené víry. Víry, která mění jejich život a dělá z nich poddané svých pánů.

Cílem dnešní přednášky není udělat přehled všech možných a potenciálně možných skupin. A ke každé udělat malý přehled toho, co se v ní vykládá. Tak jak se to dělá jinde.

Mým cílem je vám předat obecný popis toho, čemu dnes říkáme sekta a v budoucnu proto budeme mít třeba jiný název, Guruismus, nebo dnes se stává módní, výraz kontaktérství. Takový popis, aby jste sami mohli i v budoucnu poznat co sektářské opravdu je, a co sektářské není.

Jak jsem řekl, sekty se vyvíjely po mnoho let, proto se nedivte, že budu ze začátku mluvit spíše o obyčejných sektách, ale pak se k ufo sektám vrátím a budete vidět, že se ta mlha kolem nich trochu více prosvítí a budou zářit v jiném světle.

V dnešní době sice existují mnohá náboženství, sekty a jiné kulty lidí v něco věřících. Všechny ale mají něco společné. Mají vlastní pohled na svět a přinášejí učení o tom co není vidět, co nazývají „duchovní“ a co je tomu „materiálnímu“ skryto. Liší se už ale v tom, co považují za to „duchovní“. Budu o nich mluvit obecně a budu je zde nazývat Duchovní učení.

Cíl

První nad čím bychom se měli zamyslet, je komu a čemu „duchovní učení“ má sloužit a čemu slouží.

1. Duchovní učení nemá sloužit jen k prospěchu jednoho člověka, ale k prospěchu všem lidem a všem živým tvorům a rostlinám.
2. Ve svém dopadu nemá sloužit jen zlu.

Prvním přínosem „Duchovního učení“ má být odpověď na nezodpovězené otázky a postup pro další poznávání a objevování odpovědí na další otázky, které přicházejí s polu s dalším rozvojem poznání.

Dnes se o poznávání stará především věda a ta se zaměřuje na 5 smyslů člověka. Když ale těchto pět smyslů člověku odeberu, co zůstane? Pořád to bude člověk. A to co zůstane je rozum a cit.

A co lidé při výběru svého životního partnera zpravidla nejvíce používají? Není to rozum a cit? A co bylo potřebné pro objevení nových velkých objevů. Nebyla to snad logika a rozum?

Pokud chce „duchovní učení“ rozvíjet poznání, pak chce rozvíjet rozum a cit člověka, tedy jeho cílem je rozvíjení vědění, citů a lásky.

Dalším ze základních přínosů „duchovního učení“ je přínos morálky, poznání co je správné a co ne. To ale souvisí s pravdivým poznáváním důsledků jednání a tedy pravdy.

Smysl takového „duchovního učení“ můžeme vyjádřit jedinou větou. Duchovní učení má rozšiřovat bohatsví Lásky, Pravdy a Vědění. A pokud v tom selhává stává se zlým kultem.

Prostředek

Každý od mala potřebuje někomu, něčemu věřit. Malé dítě potřebuje věřit své mamince a paní učitelce, aby se něco naučilo. Tato víra je prostředkem pro jeho další rozvoj a vede k poznávání a k rozšiřování znalostí. Víra má být prostředkem k rozvoji a ne jeho cílem. U mnoha duchovních učení se ale setkáváme s názorem, „to paří jen bohu, tam už nám nechoďte, to by jste nám vzali naší víru.“ Tato víra, kterou tak hájí, již není víra, prostředek k rozvoji, ale víra je jeho cílem. „Vše pro víru“. A to „vše pro víru“ je udržováno pomocí dogmat.

Bacha Funguje to!

Chtěl bych zde upozornit na jisté předsudky, které se nosí mezi normálními, tedy sektou netknutými, lidmi. Tvrdí se, že v sektách jsou jen pobláznění lidé, kteří věří nesmyslům. Prý jsou lidé ochotni, jen tak z víry, či své hlouposti, schopni opakovat jednu jedinou věc, aniž by oni sami, nebo kdokoli, pro ně důvěryhodný, z toho neměl žádný užitek.

Pokud někdo třeba zkouší meditovat ve skupině zabývající se právě meditací, pak se v těchto skupinách stávají zážitky, které bývají pro pozorovatele fascinující. Asi není náhoda, že tyto zážitky, po převyprávění a vysvětlení skupinou, podporují filosofii této skupiny.

A tyto zážitky můžeme bezesporu přiřadit mezi jedny z nejdůležitějších motivačních prostředků skupiny pro nabírání nových členů.

Tyto zážitky, pokud je mi známo, nebyly rozebírány psychology, aby se z jistilo o co se přesně jedná. Může se jednat o skupinovou hypnózu, nebo jiné podobné ovlivnění. Je u tohoto vysvětlení důležité zdůraznit, že se prakticky vždy jedná o velmi podobné zážitky, s vesměs stejným schematem a obsahem, které se vyskytují sice zřítka, ale vždy při určitém rituálu.

Proto se dle mého názoru, nebude jednat o to takzvané „probouzení duše“, které se k tomu v některých sektách přisuzuje. Je to velmi lákavé, když vám někdo oznámí: „To se tvá duše probouzí a zážitek je důkazem, že jsi na správné cestě. Je to znamení, využij ho.“

Ale každý člověk je jinak vyvinutý a každý má jiné prožitky a také sny. Pokud by se člověk skutečně začal nějak probouzet, je málo pravděpodobné, že by měl opakovaně ty stejné zážitky a ke všemu ještě stejné jako všichni ostatní.
Stejné zážitky, by naopak spíše mohly znamenat stagnaci.

Mít zážitek, velmi silný prožitek, a ještě zadarmo a bez drog, je velmi motivující. Jakým způsobem to ale všechno funguje?

Přijdete na nějaké místo, tím místem může být třeba tělocvična. Tam se nejprve uvolníte. Buď cvičením, nebo vám někdo povídá něco příjemného. Navodí se příjemná atmosféra, kdy si jsou všichni otevřeni. To je začátek a trvá nějakou dobu, danou podle skupiny. Bývá to často několik minut. Pak když už jste otevřeni pomalu nenápadně vám budou při povídání říkat věci se kterými sice nesouhlasíte, ale nejsou pro vás tolik podstatné. Tím se budují základy pro něco, čemu by jste ještě ve vstupních dvěřích nevěřili.

V tomto bodě se zastavím. Většina sekt má školení pro své členy, ve kterých se učí, jak mluvit s lidmi. Byl jsem jednou na přednášce, kde se křesťané se učili jak šířit evangelium. Tedy ani náboženstvím se toto nevyhýbá. Ale u sekt je toto důležitější a proto pro nečlena tajnější.

Princip spočívá v tom, že se navodí téma, které je vám, tedy lákaným, blízké. Tím se navodí ta příjemná atmosféra a vzájemná důvěra. Pak vás „musí“, (tady to „musí“ znamená, že máte stále svobodnou vůli a dokud o ni nepřijdete jste svobodní), začít pomalu tlačit. Zpravidla se to provádí pomocí toho, že vás omezují ve vašem rozhledu. Tedy snižuje se úhel, pod kterým vidíme svět. Později to vysvětlím na příkladu. Může se to provádět tak, že vás budu tahat do extrémů které nechcete. A pak vás už mají. Nevěříte? Ale ano, jak budete říkat že něco nechcete, pak na konci pomocí logiky, vám někdo dokáže, že jste tam někde na začátku vlastně řekli, že už nevěřící být nechcete. A co vám zbývá, když už v druhé ruce má obrazně řečeno přihlášku do kroužku a vy jste přeci čestní lidé, jak jste od začátku tvrdili.
Teď ten příklad. Je umělý a moc nefunguje. Ale jen pro názornost a ukázku metody.

Trochu trapný příklad, ale ti lidé co s vámi budou mluvit, nebudou vařit z vody jako já v tomhle příkladě, ale budou mít dlouhý kurz správné manipulace s vámi.

A co se tady v tomto případě vlastně stalo? Pokud u vás tento příklad alespoň trošku zafungoval, pak jste si při otázce "Zda li ti co zabíjejí jsou dobří a nebo špatní" nevzpoměli na nikoho, kdo je dobrý a přitom zabíjí zvířata. A příčina? Před tím se pomocí jednoduchých otázek navodila atmosféra lásky ke zvířatům a kdo by si přitom vzpomněl třeba na dobráka řezníka.

K tomu ještě malou poznámku. Lidé bývají rozdělováni do několika skupin, podle reakce. Ti co se hodně ptají a mají nepříjemné otázky jsou hozeni do škatulky skeptici. A těchto skeptiků, je podle „univerzální příručky“ vždy dobré se co nejrychleji zbavit, protože ovlivňují druhé. Když se budete hodně ptát, máte velkou šanci, že budete brzo z kola ven.

A teď něco k tomu jak, tou vnitř vypadá

O sektách panuje mnoho různých pověr, ale je to částečně tím, že o nich chybí informace. Tomu napomáhá také ten fakt, že v práci ani na ulici nepotkáte mnoho lidí o kterých víte, že někam patří.

Proč tomu tak je?

Lidé bývají často kontrolováni. Sami členové sekty vzájemně na sebe dohlíží a pomáhají si vzájemně udržet společný názor a plnit uložené úkoly. Kontrolu pochopitelně považují za vzájemnou si pomoc, Kontrola není jen v tom co dělají.Kontrola se týká i toho co jedí, co si myslí a na co právě myslí. Pro skupinu může být životně nebezpečné, když se její členové vydají mezi normální lidi a tam se s nimi začnou bavit a vyměňovat si názory.

Aby vás neztratili, musí se o vás starat. Nezapomeňte, že jste se tam dostali díky zúženému pohledu na svět. Může se kdykoli stát, že se vám rozhled znovu navrátí. Proto je nutné jej udržovat.

Členové se častokrát musí scházet velmi často. A pak se ještě navíc mají povinnost něčím zabývat. Není neobvyklé když se denně věnují několik desítek minut nějakému úkolu, který jim druzí nařídili.
Tedy slovíčko "nařídili" není tak úplně přesné. Všichni jsme kamarádi a všichni jsme si stejně rovni, takže starší kolegové nám něco doporučili, nebo poradili a teprve pokud to nebudeme dělat, budeme postiženi, nebo vyloučeni.
Mimo sektu se toto nazývá citové vydírání. Úkoly bývají často náročné na čas a je obvyklé, že členům nezbývá čas na vlastní myšlenky, setkávání se se svými přáteli, a jiné, pro ostatní, normální věci. Je ve skutečnosti celkem jedno má li se před spaním například foukat do nějakého "úžasného" přístroje, nebo má li si člověk vykonat v klidu nějaký rituál. Vaše zdravotní či duchovní schopnosti to zpravidla neovlivní, ale nestačíte být současně přitom se svými přáteli.

Lidé v sektě mají vlastní život, sami si organizují práci, volný čas a bydlení. Pokud se někdo dostane na dlažbu, může si skutečně pomoci, když se dá k sektě. O tom jak moc si pomůže je ale otázka.

Situace dnes pomněte na kontaktérství

Dnes existuje spousta lidí, kteří slyší různé hlasy. Ne že by dříve takoví lidé neexistovali, ale dnes jich je Mnohem Více než dříve. A to je Fakt. Většina z těchto lidí tvrdí, že s nimi hovoří bůh, nebo hospodin. A jen málo z nich říká, že má kontakt s mimozemšťanem. A to je také Fakt.

O pravosti těchto kontaktů se dá Často pochybovat. A určitě se vyplatí používat logiku. Tedy logiku s cílem poznat a vědět Pravdu, nikoli logiku jejímž cílem je víra. Takovouto Logikou pak můžeme objevit i takové případy, kdy se podávané informace blíží spíše pravdě než naopak.

Mezi obrovským množstvím lidí, kteří tvrdí, že mají kontakt, je jen hrstka těch, kteří jsou schopni svůj kontakt něčím dokázat. Dříve to byly fotky, filmy, zvukové nahrávky, vzorky kovů atd. Dnes již technologie na zemi pokročila a takové důkazy se dají zfalšovat. Logicky tak i důkazy pocházející od lidí z kosmu došly změn. Dnes jsou od těchto lidí hlavní důkazy různé předpovědi významných dění, které se teprve stanou. Jedni kontaktéři jen informují o obecných faktech, jiní píší vládám a varují před povodněmi, požáry a katastrofami. O pravosti kontaktéra se dá mluvit, když se tvrzení ukáže několikrát pravdivé a celková pravdivost všech tvrzení je zcela dominantní.

Takových lidí je ale jen hrstka a drtivá většina jen mluví o svých zážitcích a nabádá k víře v ně samé. Mají složitou strukturu svých představ o světě a spíše to vypadá na zahlcování informacemi. Pokud si vzpomenete na fungování klasických sekt, tak víte že toto je časté tam, kde je nutné udržet u lidí určitou představu, ten zůžený pohled a nenechat jim prostor k jejich rozvoji.

Je přitom jen velmi málo pravděpodobné, že by tolik lidí bylo ochotno lhát a vymýšlet si kontakt. Zvláště uvědomíme li si celou zátěž, kterou ten kontakt přinese dané osobě. Dnes je slovo „Kontaktér“ spíše hanlivým označením, než výrazem vyjímečnosti, originálnosti či senzačnosti. Snad proto někteří z kontaktérů dnes zůstávají v pozadí a netouží po publicitě.

Spíše to v mnoha případech vypadá na ovlivnění velké skupiny lidí nějakým pro nás ještě neznámým způsobem. Vzpomeňte si na zážitky lidí v klasických sektách. Toto ovlivnění může klidně pocházet ze země. Otázka je Kdo a za jakým účelem by to dělal. A také je otázka zda li by dokázal zvládnout tak velké množství lidí.

Objevuje se ale také možnost, že by toto ovlivnění mohlo pocházet od někoho z kosmu. pořád ale zůstává otázka kdo a za jakým účelem by to dělal. Je ale pravděpodobné, že by mohl mít techniku na zvládnutí i velkého množství lidí.

Je spousta možných způsobů jak se dají lidé ovlivnit a my jen tušíme, že některé způsoby existují. Pokud má někdo techniku, že se dokáže dostat kosmem přes obrovskou vzdálenost až sem, je pravděpodobné, že zvládne ovlivňovat i více jak jen jednoho člověka a to způsobem nám třeba ještě ani netušeným.

Jak pomoci lidem kteří sektě podlehli?

Neraďte jim, když o to nepožádají, můžete občas nadhodit poznámku, jo to bych vyřešil takhle, nebo o tom jsem slyšel tohle.

Nechte je mluvit, za prvé zjistíte co si myslí. A za druhé necháte je nahlas myslet. A myšlení je to, co je dokáže z bludu vytáhnout.

Mějte je rádi a važte si jich. Pak za vámi budou rádi chodit, jako za přítelem a také až se rozhodnou s tím praštit, Vás požádají o pomoc, protože jiného nemají. A to jste chtěli.

Dejte si však také pozor a připravte se na okamžik, až vás k sobě pozvou.
Jsou také lidé, ať jsou jakéhokoli smýšlení, kteří si zpravidla myslí, že právě oni jsou na té správné cestě a mohou mít chuť pomoci vám právě tím, že vám nabídnou svoji víru. Nedá se říci jaká je správná odpověď. Záleží to na okolnostech. Jde vám o to aby jste neztratili přátelství, ale určitě se kvůli tomu nechcete stát členy sekty. A navíc pokud se stanete členy sekty, přesněji sektou kontrolovanými členy, hůře jim poskytnete útočiště až budou ze sekty prchat.

Všímejte si postojů lidí, někdo bývá příliš tolerantní, někdo zas příliš agresivní. Tyto postoje nejsou vedeny z moudrosti, nebo logiky, stručně z poznání věcí. Jsou to postoje zavedené na emocích, na silných emocích, někdo cítí sympatie nebo lásku, jiný nenávist či závist.

Celou dobu jsem mluvil o duchovních učeních. Všíměte si že jiný význam má výraz „učení ducha“ a zcela jiný význam dává spojení výraz „duchovní učení“.

Učení Ducha dává tušit nějaké učení, které rozvíjí nějakého ducha. Ale jinak je to normální učení a nic neříká, že by se ten duch řídil jinými než normálními přírodnímy zákony.

U výrazu „duchovní učení“ se podle názvu jedná o jiné učení a asi jiné přírodní zákony, než ty, které normálně známe.

Další věcí je pozorovat fakt, že se vše vyvíjí. Tedy lidé mohou měnit svůj názor a pokud jej mění, pak to zpravidla znamená, že se vyvíjí. Rychlá změna názoru tak sice může znamenat rychlý vývoj, ale to jen ve velmi speciálním případě. Zpravidla, když můžeme pozorovat rychlou změnu, znamená to jen nevyvinutý názor a tedy názor nikoli založený na moudrosti a poznání pravdy.

Zlaté pravidlo zní, že Pravda se s časem nemění, zatímco lži ano.