Na internetu uveřejněno : 22.08.2002 1. Materiální vědecké důkazy o kontaktu s mimozemskou civilizací *Tento zpracovaný materiál by chtěl pravdivě zodpovědět hlavní otázky týkající se průkaznosti tvrzení kontaktu Eduarda Alberta Meiera, zvaného také "Billy" s mimozemskou civilizací. Materiál si neklade za cíl poskytnout co nejpodrobnější materiální důkazy, ale obecně každému laikovi přiblížit důvěryhodnost předložených průkazných materiálů. V těchto otázkách nejsou uvedeny odkazy, předpovědi a proroctví mimozemských přátel, nebo samotného Billyho, která pozemská věda a kosmonautika mezitím z větší části stoprocentně potvrdila. Již předem můžeme konstatovat, že se nepodařilo žádné seriózní vědecké instituci do této doby, zpochybnit předložené materiální důkazy o kontaktu Billyho Eduarda Alberta Meiera s mimozemskou civilizací. OTÁZKY A ODPOVĚDI: 1.1. Jaké vědecké důkazy uznává v obecné rovině naše společnost? 2.1. Jaké materiální důkazy předložil Billy Eduard Albert Meier o svém kontaktu s mimozemskou civilizací? 2.2. Proč vnikly tyto materiální důkazy jako např. fotografie a filmy? 2.3. Jakou mají tyto poskytnuté materiální (obrazové) důkazy kvalitu ve srovnání s celosvětovou tématikou stejného druhu? 2.4. Kolik obrazového materiálu se podařilo Billymu kvalitně zpracovat? 2.5. Jsou někde podrobněji popsané události, které se udály při mnoha setkáních Billyho s mimozemskou civilizací, při kterých směl fotografovat, které by byly dostupné české veřejnosti v českém jazyce? 2.6. Jaký je obsah knihy UFO: ... A přece létají! vydané v českém jazyce ? 2.7. Byla tato kniha UFO: ... A přece létají! vydána i v anglickém jazyce? 2.8. Kdo je Guido Moosbrugger, který napsal knihu UFO: ....A přece létají! ? 2.9. Co znamená zkratka FIGU? 2.10. Má FIGU svoji internetovou stránku? 2.11. Byly v USA vydány k tématice o Eduardu Albertu Meierovi publikace a videofilmy, podobné jako kniha „UFO: ....A přece létají!"? 2.12. Kdo je Wendelle C. Stevens? 2.13. Jaké jsou závěry knihy Light Years (Světelné roky)? 3.1. Jak reagovala veřejnost na předložené materiální důkazy? 3.2. Jak reagovala vědecká veřejnost po provedení vědeckých analýz materiálních důkazů? 3.3. Co všechno se skrývá pod pojmem uskutečnit materiální vědecké důkazy? 4.1. Jakým způsobem napadli někteří vědci průkazné Billyho materiální důkazy? 4.2. Vražedné atentáty na Billyho osobu? 5.1. V jakém čase a na jakém místě započal Billy fotografovat a filmovat Plejárenské kosmické lodě? 5.2. Jakým fotografickým přístrojem Billy fotografoval? 5.3. Jaké podmínky a vlivy ztěžovaly fotografování a filmování Billymu? 5.4. Co mohly způsobit rušivé vlivy při fotografování a filmování uvedené v bodě 5-3? 5.5. Kde si nechával Billy vyvolávat fotografický materiál? 5.6. Jak se vyjádřil majitel firmy Bär k fotografickému materiálu předanému od Billyho k vyvolání? 5.7. Řekl Billy předem, jaký fotografický materiál předkládá k vyvolání? 5.8. Kteří odborníci z USA se podíleli na analýzách fotografií a filmů? 5.9. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií a filmů Wally Gentleman odborník na filmové efekty? 5.10. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií a filmů Eric Eliaso odborník na hodnocení fotografií? 5.11. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií Dr. Michael Malin, profesor astronomie a odborník na vyhodnocování snímků? 5.12. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií fyzik Neil Davis, který prozkoumal (ostrost, hustotu barev, dvojitou expozici, překrývání, fotomontáž, modely)? 6.1. Jak, kdy a s jakým výsledkem započaly první analýzy vzorků kovů předaných Billymu od mimozemské civilizace? 6.2. Kdo se pokusil o zabezpečení provedení analýz vzorků kovů důvěryhodným a seriózním způsobem? 6.3. Kdo je Dr. Edwin Walker a Dr. Marcel Vogel? 6.4. Co zjistili tito dva specialisté při prováděných analýzách vzorků kovů. Jaké zaujali stanovisko po provedených zkouškách a analýzách? 7.1. Jak a kdy byly zaznamenány zvuky kosmické lodi Plejáranů? 7.2. Kdo z odborníků se podílel na analýzách zvuků? 7.3. Co bylo zjištěno těmito analýzami zvuků kosmických lodí Plejáranů? 8.1. Jaké stopy zanechaly kosmické lodi z Plejáren na různých místech Zürcher Oberlandu? 8.2. Jak vnikaly tyto stopy po přistání Plejárenských kosmických lodí? 8.3. Několik příkladů stop po přistání Plejárenských kosmických lodí 8.4. Co se stane s trávou po dosednutí kosmické lodi na zem a proč tomu tak je? 8.5. Co říkají svědkové, kteří prováděli vlastní bádání na místech přistání? 8.6. Co je zajímavé na těchto stopách po přistání kosmických lodí. Nezdá se Vám, že je zde jistá podobnost s piktogramy (kruhy) v obilí? 9.1. Jak dopadla zkouška na detektoru lži některých členů skupiny FIGU a Billyho o potvrzení pravdivosti kontaktu s mimozemskou civilizací? 10.1. Byl zpracován dokumentární nebo podobný film o prováděných analýzách, kde by vystupovali skuteční vědečtí pracovníci a nikoliv herci? 10.2. Kdo sjednal tuto skupinu INTERCEP, za účelem prověření důvěryhodnosti Billyho předloženého materiálu. Co se skrývá za názvem INTERCEP? 10.3. Jak se jmenoval natočený dokumentární film a jak přibližně vznikl. Jakou podmínku určil Billy, aby se mohl film promítat? 10.4. Co obsahoval dokumentární film Kontakt a jak vyzněl jeho závěr? 10.5. Projevila zájem o tento film i Česká televize a je možné film KONTAKT shlédnout i v České republice? 10.6. Jak se dostal tento dokumentární film KONTAKT do České republiky? 10.7. Jak přijala česká veřejnost promítání dokumentárního filmu KONTAKT? 11.1 Z jakých materiálů bylo čerpáno pro odpovědi na tyto otázky? 1.1. Jaké vědecké důkazy uznává v obecné rovině naše společnost? 1.1. V naší převážně materialisticky orientované společnosti platí pouze vědecky materialisticky zdokumentované důkazy. V zásadě se uznává pouze to, co lze fyzikálně pomocí měřících přístrojů nebo jiných pomůcek jednoznačně prokázat. Tento důkaz musí být kdykoli opakovatelný. Jiné důkazní prostředky se zatím bohužel neuznávají. Zpět na obsah (otázky) 2.1. Jaké materiální důkazy předložil Billy Eduard Albert Meier o svém kontaktu s mimozemskou civilizací? 2.1. Billy předložil řadu spolehlivých vědeckých analýz, a to analýzy fotografií a filmů, analýzy zvuků a kovů, výsledky fyzikálních průzkumů místa přistání a testy na detektoru lži, kterým se on podrobil (on a 5 svědků). Zpět na obsah (otázky) 2.2. Proč vnikly tyto materiální důkazy jako např. fotografie a filmy? 2.2. Snímky nevznikaly z touhy po senzaci nebo podobného důvodu, ale proto, aby byl k dispozici co nejlepší obrazový materiál, který by podpořil věrohodnost kontaktů. Záběry tohoto druhu jak známo neslouží jenom jako cenný názorný materiál a účinná podpora textu. Odjakživa představovaly především prubířský kámen pravdy, která se za nimi skrývá. Tento materiál by měl podnítit zájem těch, kteří se přes ufologií chtějí seznámit s jejím duchovním pozadím, neboť duchovní hodnoty, což bych rád zdůraznil, jsou v zásadě mnohem důležitější než všechny ufologické záležitosti dohromady. Zpět na obsah (otázky) 2.3. Jakou mají tyto poskytnuté materiální (obrazové) důkazy kvalitu ve srovnání s celosvětovou tématikou stejného druhu? 2.3. Bez přehánění můžeme tvrdit, že Billyho obrazový materiál je nejlepší, ale také nejrozsáhlejší, jaký kdy jednotlivec na Zemi shromáždil. Rozhodně se nejedná o náhodné záběry, jako je tomu u jiných fotografií UFO, jakých existují spousty. Billy neponechal nic náhodě, vše vzniklo plánovaně. Veškerý obrazový materiál FIGU pořídil převážně Billy a jenom v malé míře jeho přátelé a známí a to s výslovným svolením mimozemšťanů. Vznikl vždy na základě telepatického pokynu, kdy a kde smí fotografovat, případně filmovat. S výjimkou fotografií vesmíru byly téměř všechny pořízeny na lukách a polích v bližším či vzdálenějším okolí Hinwilu a Hinterschmidrüti. Zpět na obsah (otázky) 2.4. Kolik obrazového materiálu se podařilo Billymu kvalitně zpracovat? 2.4. Podle Billyho údajů se z přibližně 100 filmů po 36 obrázcích kvalitně podařila pouze polovina. Z těchto asi 1 500 snímků však dnes existuje už pouze 700. Více než polovina všech fotografií během let beze stopy zmizela. Sem nejsou započítány snímky, které Billy pořídil při své pětidenní cestě napříč vesmírem. Tady je situace ještě horší. Většina záběrů byla poškozena zářením z kosmu, takže byly skoro bezcenné. Zbývající fotografie však byly průměrné, některé dokonce velmi dobré. Na tomto úbytku fotografického materiálu mají hlavní podíl krádeže, zapůjčeného materiálu, který nebyl vrácen. Zpět na obsah (otázky) 2.5. Jsou někde podrobněji popsané události, které se staly při mnoha setkáních Billyho s mimozemskou civilizací, při kterých směl fotografovat, které by byly dostupné české veřejnosti v českém jazyce? 2.5. Ano jsou. Guido Moosbrugger napsal knihu UFO: ....A přece létají! ve které popisuje události, které se staly po čas kontaktů Billyho s Plejáranskou mimozemskou civilizací. První vydání vyšlo v roce 1991 v německém jazyce ...und sie fliegen doch ! vydaného nakladatelstvím Michael Hesemann. V Praze vydalo tuto publikaci ve volném překladu nakladatelství ETNA jako svou 12. publikaci v roce 1993. Ještě v roce 2001 bylo možné tuto knihu pořídit ve zlevněné knižní literatuře. Zpět na obsah (otázky) 2.6. Jaký je obsah knihy UFO: ... A přece létají! vydané v českém jazyce? 2.6. Kniha UFO: ... A přece létají! vydaná v českém jazyce v roce 1993 má XVI. kapitol a seznam barevných fotografií. *Většina citací vědců z provedených analýz důkazů o kontaktu Billyho z mimozemskou civilizací byla převzata z knihy "Light Years" (Světelné roky) od amerického novináře Gary Kindera. Překlad knihy "UFO …a přece létají!" z německého originálu (…und sie fliegen doch!) do českého jazyka je však neúplný, některé kapitoly jsou podstatně zkráceny. Ani přesnost překladu v některých slovech neodpovídá skutečnosti. Přesto se jedná o první vlaštovku překladu knihy, která dává široké veřejnosti dobrý obecný přehled o kontaktu mezi Meierem a mimozemskou civilizací pro českou veřejnost. Zpět na obsah (otázky) 2.7. Byla tato kniha UFO: ... A přece létají! vydána i v anglickém jazyce? *2.7. Tato kniha byla vydána v anglickém jazyce po určitých korekturách a doplňcích od autora v září 2001 v nakladatelství Steelmark LLC v USA. Zpět na obsah (otázky) 2.8. Kdo je Guido Moosbrugger, který napsal knihu "UFO: ....A přece létají!" 2.8. Guido Moosbrugger se narodil 14. února 1925 v Dornbirnu v Rakousku. Povoláním učitel, později ředitel lidové školy v Hirschbeggu. Již mnoho let se zabývá ufologickými a astrofyzikálními otázkami, mimo jiné i otázky velikosti, uzpůsobení a vzniku celého vesmíru. Podnikl studijní cesty do téměř všech evropských zemí, do severní Afriky (Maroko, Tunisko, Alžírsko, Egypt, Libanon, Turecko), do Mexika a do Jižní Ameriky. Poprvé se setkal s Eduardem Albertem Meierem v dubnu 1976 během jeho pobytu v Mnichově. Billyho obrazový materiál byl natolik fascinující, že si Guido předsevzal, že celé věci musí přijít na kloub. Ke své velké radosti ho Billy pozval na návštěvu do Hinwilu. Guido pak měl již v prvních měsících svých návštěv to štěstí, že jej Billy bral s sebou na různé letové demonstrace Plejáranů. Kromě toho mu bylo dovoleno fotografovat dvě noční demonstrace, různé stopy po přistání a další jevy. Od května 1976 je Guido členem FIGU. Později se stal členem jejího představenstva. Guidova významná zásluha spočívá v tom, že se snažil celý případ Billyho Meiera a jeho kontakty s Plejárany popsat co možná nejobjektivněji a pravdivě. Zpět na obsah (otázky) 2.9. Co znamená zkratka FIGU? 2.9. F.I.G.U. je zkratka Svobodného zájmového sdružení pro mezní a duchovní vědy a ufologická studia (Freie Interessengemeinschaft fuer Grenz- und Geisteswissenschaften und Ufologiestudien), které na jaře v roce 1977 založil švýcarský kontaktér Eduard Albert Meier. Toto sdružení je neziskovou organizací. Jedná se o skupinu badatelů v oblasti duchovní vědy a ufologie. K celému areálu Střediska patří několik hektarů pozemků, které jsou zemědělsky využívány, zemědělská usedlost a několik menších vedlejších budov. Sdružení má své sídlo v Semjasině středisku stříbrné hvězdy, Ch - 8495 Hinterschmidrüti, v Tösstalu v Curyšské vysočině ve Švýcarsku. Zpět na obsah (otázky) 2.10. Má FIGU svoji internetovou stránku? *2.10. Ano má. Její adresa je http://www.figu.org. Na této oficiální stránce je v několika jazycích (německy, anglicky, francouzky, španělsky, italsky a japonsky) informována světová veřejnost o Meierovi, Plejáranech, duchovním učení a aktuálním dění v této oblasti. FIGU vydává pravidelně bulletiny. Bohužel zatím nejsou tyto informace na stránkách FIGU v českém jazyce. Na stránkách FIGU jsou v sekci "ufologie" také k prohlédnutí některé obrázky a ukázky filmů kosmických lodí. K vidění jsou též ukázky kovových vzorků, stejně tak i k poslechu zvuky kosmické lodě Plejáranů. FIGU má též své vlastní nakladatelství (Wassermannzeit-Verlag) ve kterém je vydána široká škála publikací pana Eduarda Meiera, stejně tak ale i jiných autorů. Zpět na obsah (otázky) 2.11. Byly v USA vydány k tématice o Eduardu Albertu Meierovi publikace, podobné jako kniha "UFO: ...A přece létají!"? *2.11. Ano byly. V USA jednu z publikací zpracoval novinář Gary Kinder a má název "Light Years" (Světelné roky), vydáno v roce 1987 v USA, Kanadě a Velké Británii. Kniha UFO: ....A přece létají! se v některých citacích přímo na ni odvolává. Wendelle C. Stevens vydal též knihy a překlady kontaktních rozhovorů, které však nezískaly akreditaci FIGU, kvůli řadě překladatelských chyb. Zpět na obsah (otázky) 2.12. Kdo je Wendelle C. Stevens? 2.12. Wendelle C. Stevens je přední americký ufolog plukovník ve výslužbě, žijící v arizonském městě Tucsonu. Po podrobných informacích v USA od ufoložky Lou Zinstagové (švýcarská patriotka, které byly myšlenky a teorie Billyho a Plejáranů proti mysli) o Meierovi, podnikl Stevens spolu s dalšími badateli v oblasti UFO několik cest do Švýcarska a navštívil Hinterschmidrüti, aby se podrobněji seznámil s Meierovým případem. Výsledkem bylo několik knih a videofilmů vydaných v USA týkajících se Billyho kontaktů s Plejárany. Podle dostupných informací vedl výzkum o zjištění průkaznosti kontaktu Meiera s mimozemskou civilizací právě Wendelle C. Stevens, který první etapu výzkumu prováděl sám a po zjištění, že nemá potřebné znalosti ani techniku se rozhodl pravděpodobně si přizvat skupinu INTERCEP. Zpět na obsah (otázky) 2.13. Jaké jsou závěry knihy Light Years (Světelné roky)? 2.13. Kniha Light Years - Světelné roky amerického novináře Gary Kindera byla publikována Viking v roce 1987, Penguin Books Ltd. ISBN 0-670-81 886-0 USA. Pro stručné vyjádření vědeckých pracovníků, kteří se k případu Meier vyjadřují postačí uvést názory některých z nich, které jsou uvedeny na obalu této knihy. Názory těchto vědeckých pracovníků nemusí vždy bezpodmínečně reflektovat pohledy jejich zaměstnavatele. Budu citovat. Vyjádření : H. Davida Froninga, Jr., astronautického inženýra, McDonnell Douglas Corporation. "Pokud to, co Meier říká je jen podvod, je mu napovídáno dobře informovanými vědci. Z těch vědců, s kterými jsem hovořil, bych řekl, že většina se domnívá, že to je velmi věrohodné." Vyjádření : Steve Ambrose, zvukového inženýra pro Stevieho Wondera; vynálezce mikro monitoru. "Zvuková nahrávka v sobě měla skutečně překvapující věci. Jak byste to opětovně dokázal nahrát? Zvuk vesmírné lodi byl jednotný zvukový zdroj, jenž měl úžasnou frekvenční citlivost. Pokud je toto podvrh, rád bych potkal toho chlápka, který to udělal, protože bychom nepochybně vydělali spoustu peněz na speciálních efektech". Vyjádření : Erica Eliasona, výzkumného počítačového vědce, United States Geological Survey, Flagstaff, Arizona; vyvinul software pro vyvolávání fotografií vesmíru, zasílané zpět Vikingem a Voyagerem. "Na fotografiích nebyly žádné ostré zlomy, kde by bylo vidět, že to bylo nějak uměle zarovnáno. A pokud by toto zarovnání bylo registrováno na filmu, počítač by to viděl. My jsme neviděli nic." Vyjádření : Marcela Vogella, výzkumného chemika, 22 let v IBM, držitel 32 patentů, vynalezl magnetický diskový kódovací systém stále užívaný v IBM systémech po celém světě. "Nemohu vysvětlit kovový vzorek. Sám, jako vědec, jsem toto nemohl dát dohromady za pomocí jakýchkoli známých kombinací materiálu. S jakoukoliv technologií o které vím, jsme tohoto nemohli dosáhnout na této planetě. Myslím, že je důležité, aby ti z nás jenž jsou ve vědeckém světě, sedli si a udělali seriózní studii těchto věcí na místo toho, aby si to vykládali jako lidskou představivost." Vyjádření : Dr. Michaela Malina, Profesora planetárních věd, Arizonská Státní Univerzita, 4 roky v NASA´s Jet Propulsion Laboratory "Shledávám fotografie samotné jako věrohodné; jsou to dobré fotografie. Vypadá to, že representují skutečný fenomén. Příběh, že se nějaký farmář ve Švýcarsku kamarádí s tuctem mimozemšťanů, kteří přijdou a navštíví ho… Toto shledávám neuvěřitelné. Avšak shledávám fotografie více věrohodné. Jsou rozumným důkazem něčeho. Co je to něco, já nevím." A nakonec krátký zajímavý výtažek textu z této knihy: Výňatek z knihy Light Years (Světelné roky) - Gary Kindera, kapitola 8, stránka 187-188 * * * "Po mém prvním výletu v létě 78" řekl Welch, (člen kontrašpionážní skupiny INTERCEP-pozn.) "jsme se společně sešli a usoudili, že tu je ohromné množství informací a ohromné množství nezodpovězených otázek. Byli jsme tím případem fascinováni a v tomto smyslu "nakaženi". Svědci, které jsme potkali, se zdáli doopravdy upřímní a změněni. To byla ta věc. Zdáli se změněni. Byl tam vnímán pocit změny všude kolem Meierovy usedlosti, něco, čeho se nešlo dotknout prstem, pouze něco, co jste cítili. Mohu podat analogii. Někteří lidé, jenž jsme potkali, odráželi stejný druh změny kterou byste odhalily u někoho, kdo byl na operačním stole a byl prohlášen za technicky mrtvého na dvě nebo tři minuty, a pak se vrátil zpět. Hovořil jsem s dvěma takovými lidmi, takže vím ten rozdíl. Měli kolem sebe jakousi lehkost, pocit harmonie ve svých životech, která vás obklopí, když s nimi hovoříte. U některých svědků jsem to cítil. "Když jsem odjel, měl jsem pocit, "Nevím, co to je, ale něco se děje. Něco se tu děje" A nebyl bych spokojen, kdyby se sám Meier, z ničeho nic, postavil přede všechny a šokoval je prohlášením, "Všechno jsem podvedl!" Nevěřil bych tomu, protože on by nemohl vědět jak." * * * Překlad citací z angličtiny v bodu 2.13.: sr Zpět na obsah (otázky) 3.1. Jak reagovala veřejnost na předložené materiální důkazy? 3.1. Poté, co se lidé s Billyho obrazovým materiálem seznámili prostřednictvím nejrůznějších novinových článků apod., rozšířily se jeho snímky, které ohromily i odborníky, po celém světě. A žádný jiný z případů kontaktů UFO zřejmě nevyvolal takový rozruch nejen v ufologických kruzích, roztroušených po celé zeměkouli, ale i ve výzkumných skupinách. Vyvolaly celou lavinu názorů pro a proti. Co jedni bezvýhradně, s údivem a okouzlením přijímali, druzí kategoricky odmítali. Zpět na obsah (otázky) 3.2. Jak reagovala vědecká veřejnost po provedení vědeckých analýz materiálních důkazů? 3.2. Normálně (zdravě) myslící člověk by právem očekával, že i nejzarytější skeptici ztratí půdu pod nohama. To se však nestalo. Notoričtí pochybovači teprve nyní hledají všechny možné i nemožné protiargumenty podle hesla "To přece nemůže být pravda, to nesmí být pravda". Člověku se někdy ani nechce věřit, co všechno můžeme v tomto směru číst a slyšet. Přestože někteří z tehdejších protivníků se mezitím již poučili, možná z vědeckých analýz, které neodhalily žádné nekalé pikle a falzifikáty, jiní tvrdošíjně trvají na svém nepřátelském stanovisku. Bohužel jedná se o obraz dnešní doby. Zpět na obsah (otázky) 3.3. Co všechno se pro INTERCEP (výzkumnou skupinu - pozn.) skrývalo pod pojmem uskutečnit materiální vědecké důkazy? 3.3. Laik si sotva dovede představit, kolik bylo potřeba peněz, pracovních sil a dobré vůle, aby takové důkazy byly získány. To však nebyl ten nejpalčivější problém. Nejtěžší bylo najít instituci, která by tento přece jenom riskantní podnik financovala, neboť nikdo nemůže předem vědět, zda se tyto vysoké náklady také vyplatí. Dále bylo třeba uvážit, že hodnověrnost vědců by podle okolností mohla být ohrožena, kdyby jejich kolegové a nadřízení zjistili, že se vlastně pro nic zabývají ufologickými analýzami. Kromě toho bylo ještě třeba splnit jinou důležitou podmínku, a to poskytnout jistotu, že vědecké výzkumy budou probíhat poctivě, že bude odvedena co nejdůkladnější a nejsvědomitější práce, bez nekalých vlivů. Musí být zaručeno, že zjištěné výsledky budou interpretovány a zveřejněny naprosto přesně, tak jak to odpovídá skutečnosti. Na druhé straně, k čemu by byly nejlepší výsledky, kdyby se k lidem dostaly záměrně pozměněné? Tato poznámka není nijak za vlasy přitažená, protože v souvislosti s Billyho důkazním materiálem už byly za účelem diskriminace použity neseriózní výzkumné metody a jejich interpretace ve všech možných podobách. Zpět na obsah (otázky) 4.1. Jakým způsobem napadli někteří vědci průkazné Billyho materiální důkazy? 4.1. Uvedeme několik příkladů. a)   Snad nejabsurdnější je tvrzení, že jmenované analýzy se nikdy neprováděly a samo sebou neexistují ani zúčastnění badatelé, že všechno je jenom smyšlenka. b)   Dále existují lidé, kteří analýzy a odborníky sice nepopírají, ale osočují příslušné vědce, že používají podvodné praktiky, že vystavili požadovaná dobrozdání jenom proto, že byli podplaceni, jak už tomu v oboru reklamy bývá. c)   Jiní kritikové tvrdí, že tyto analýzy v žádném případě nemohou být v pořádku, buď se odborníci mýlili, nebo nebyli dostatečně kompetentní, aby dokázali přinést vědecky podložené a tudíž věrohodné výsledky. Zpět na obsah (otázky) 4.2. Vražedné atentáty na Billyho osobu? *4.2. Na Billyho bylo od roku 1975 dodnes spácháno přibližně 15 vražedných atentátů. Zarážející na tom všem je skutečnost, že kdyby jeho kontakty byly podvodné, fotografie falešné a poselství vymyšlené, určitě by se nikdo nesnažil ho bezostyšně zprovodit ze světa. Je zde snad něčí strach, že by jeho kontaktérství mohlo být pravdivé? Takto ho patrně někdo vůči sobě považuje za potencionálně velmi nebezpečného nepřítele. O to více je pochopitelné, jak může být důležitý obsah jeho děl a publikací. Zpět na obsah (otázky) 5.1. V jakém čase a na jakém místě započal Billy fotografovat a filmovat Plejáranské kosmické lodě? 5.1. První fotografické snímky Plejáranských kosmických lodí vyhotovil Billy v lednu 1975 v okolí Hinwilu a po přestěhování na jaře 1977 fotografoval v okolí svého nového bydliště z Hinterschmidrüti (Semjasino Středisko Stříbrné Hvězdy), v Tösstalu v Curyšské vysočině kde bydlí dodnes (ve Švýcarsku). Během svých kontaktů dostal od svých mimozemských přátel svolení pořídit stovky diapozitivů a celkem 8 krátkých filmů. Z pořízených snímků existuje v dnešní době asi 700. Tyto senzační fotografie a fantastické filmové záběry zachycují různé vesmírné lodě a stopy po jejich přistání, působivé letové manévry a rozličné demonstrace jak ve dne, tak v noci. Nejmladší a tedy poslední fotografie kosmické lodi Plejáranů jenž Billy pořídil - dle seznamu v knize "…A přece létají!" - je z 8.9.1981. * Dne 12.8.1981 společnost IBM (známá hlavně výrobou výpočetní techniky) předvedla na trh svůj první osobní počítač řady PC). To znamená, že teprve od této doby existuje pro laickou veřejnost určitá reálná možnost manipulace pomocí výpočetní techniky s fotografickým materiálem. Každému by, ale mělo být známo, že software, který by tuto manipulaci dokázal nebyl při zrodu prvních počítačů až na tak profesionální úrovni a byl velmi drahý. V české republice v roce 1993 stál první počítač řady 486 s harddiskem o kapacitě 40 MB, který jako jediný vyráběl agrokombinát Slušovice 180 000 Kč. Zpět na obsah (otázky) 5.2. Jakým fotografickým přístrojem Billy fotografoval? 5.2. Veškeré snímky pořídil přístrojem, se kterým se mu nejlépe zacházelo, OLYMPUS - 35 ECR s ohniskovou vzdáleností 1 : 2,8 - f 42 mm a expozicí 1/100s. Billy má pouze jednu ruku s kterou si musel při fotografování vystačit. Zpět na obsah (otázky) 5.3. Jaké podmínky a vlivy ztěžovaly fotografování a filmování Billymu? 5.3. a)   Nepříznivě se projevily vlivy různého záření, s jakým se fotograf běžně nesetkává. Je tedy zásadní rozdíl, jestliže někdo fotografuje pozemské létající objekty nebo kosmickou loď Plejáranů. b)   Plejárané například na počátku svého jedenáctiletého období kontaktů (od 28.1.1975 do 29.1.1986) používali létající lodě s reaktivním pohonem, který do okolí uvolňoval sice nikoli škodlivé, přesto však nežádoucí záření. U nejmodernějších typů lodí, které směl Billy fotografovat a filmovat v průběhu roku 1981, působilo v okolí lodi mimořádně intenzivní magnetické záření. c)   Fotografování z vnitřku lodi Plejáranů směrem ven bylo bez přídavných zařízení téměř beznadějné, neboť zde působilo i vyzařování energie, které značně ovlivnilo kvalitu snímků. Plejárané proto zvlášť pro Billyho sestrojili aparaturu (takzvaný síťový filtr), s jejíž pomocí mohl pořídit aspoň trochu použitelné záběry. Bez této pomůcky by Billy během své velké cesty vůbec nemohl fotografovat. d)   Dále také záření, která nezpůsobovala loď a která se objevovala při letu vesmírem. Dokonce i záření, která mají původ v naší Sluneční soustavě, mohou určitým způsobem ovlivnit kvalitu fotografií. Všechny rušivé faktory měly pochopitelně negativní vliv jak na některý filmový materiál, tak na kvalitu konečných produktů, tedy fotografií, diapozitivů či filmů. Zpět na obsah (otázky) 5.4. Co mohly způsobit rušivé vlivy při fotografování a filmování uvedené v bodě 5.3.? 5.4. Tyto negativní vlivy mohly způsobit neostré a rozmazané fotografie, které jsou skoro vždy důsledkem nějakého záření. Takto poškozené snímky se vyznačují změnami barvy, neostrostí, odrazy připomínajícími fata morgánu, občas viditelnými posuny stranou a změnami vzdáleností. a)   Když se fotograf příliš přiblíží k lodi Plejáranů, může být objekt (např. strom) vlivem záření posunutý stranou nebo se může nacházet v jiné vzdálenosti než ve skutečnosti. b)   Může to jít dokonce tak daleko, že zobrazená kosmická loď bude vypadat jako obrázek ducha, napůl průhledná. c)   U záběrů pořízených příliš zblízka se také může stát, že obrysy lodi budou nesymetrické anebo zprohýbané. Tyto neobvyklé efekty se na některých fotografiích skutečně vyskytly, zvláště tehdy, když fotograf omylem nedodržel bezpečnou vzdálenost. Pro hodnocení těchto snímků, poškozených zářením, je samozřejmě nesmírně důležité znát skutečné příčiny, jinak se nevyhneme nesprávným závěrům. Zpět na obsah (otázky) 5.5. Kde si nechával Billy vyvolávat fotografický materiál? 5.5. Černobílé filmy s kosmickými loděmi Plejáranů nechal Billy Meier vyvolat v obchodě s fotopotřebami firmy "Bär" ve Wetzikonu (Zürcher Oberland), barevný materiál ve třech různých švýcarských fotolaboratoří. Zpět na obsah (otázky) 5.6. Jak se vyjádřil majitel firmy Bär k fotografickému materiálu předanému od Billyho k vyvolání? 5.6. Majitel firmy Bär prohlásil při rozhovoru se dvěma americkými ufology mimo jiné: "Na černobílém materiálu, který jsem sám vyvolával, jsem nikdy neviděl nic podezřelého, ani mi nikdy nikdo nepřikázal, abych s ním nějak manipuloval. Spousta lidí mě podezřívá, že jsem něco takového dělal, ale není to pravda. Nevím sice nic o UFO, ale fotografie jsou pravé. Klidně mě můžete předvést k soudu, vypovídal bych tam stejně jako vám." Zpět na obsah (otázky) 5.7. Řekl Billy předem, jaký fotografický materiál předkládá k vyvolání? 5.7. Majitel firmy Bär (manželé Beatrice a Willy Bär) se s největší pravděpodobností od Billyho dozvěděl o jaký fotogafický materiál se jedná. Billy dokonce pana Bära pozval, aby ho doprovázel k jednomu kontaktu, že když bude chtít, může si při této příležitosti vyfotografovat kosmickou loď Plejáranů. Pan Bär však bohužel neprojevil zájem. *Také nástupce pana Bära pan Kindlimann nemohl zjistit žádné manipulace a postupně dospěl k přesvědčení, že vše odpovídá skutečnosti. Kdyby Meier filmy podvrhl, určitě by na jednotlivých proužcích filmu byly i ty nepovedené fotografie (tzv. zkušební), avšak, dle slov pana Kindlimana, Meier přinesl k vyvolání vždy celé proužky či svitky filmů, nikdy však vystříhané. (podle citace z vyšetřování případu v Light Years - Světelné roky) Zpět na obsah (otázky) 5.8. Kteří odborníci z USA se podíleli na analýzách fotografií a filmů? 5.8. Na analýzách fotografií a filmů se mimo jiných podílel Wally Gentleman (odborník na filmové efekty), Eric Eliaso (odborník na hodnocení fotografií), Dr. Michael Malin (profesor astronomie a odborník na vyhodnocování snímků) a fyzik Neil Davis (prozkoumal ostrost fotografií, hustotu barev, dvojitou expozici, překrývání, fotomontáž, modely). Zpět na obsah (otázky) 5.9. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií a filmů Wally Gentleman odborník na filmové efekty? 5.9. Tyto analýzy neprokázaly žádné falzifikace. Odborník na filmové efekty, pan Wally Gentleman prohlásil "Máte tu zachycené něco, co je známé nějakému odborníkovi, nebo ne? Jestli se to neuskutečnilo na základě vědomostí takového odborníka, musí být snímky pravé". Po studiu filmů dospěl Gentleman k závěru, "že jednoruký muž by bez pomoci nemohl tyto záběry v žádném případě padělat. Aby pořídil takové filmy, musel by Meier mít k dispozici celý štáb lidí, nejméně však 15 osob. Zpět na obsah (otázky) 5.10. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií a filmů Eric Eliaso odborník na hodnocení fotografií? 5.10. Při svém rozhovoru s americkým autorem Gary Kinderem doslova řekl: "...Nedovedu si představit, že by někdo dokázal tyto fotografie zfalšovat. Pokud by na filmu byly nějaké dodatečné umělé zásahy, počítač by to odhalil. A nic takového jsme neobjevili". Zpět na obsah (otázky) 5.11. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií Dr. Michael Malin, profesor astronomie a odborník na vyhodnocování snímků? 5.11. O Meierových fotografiích se vyjádřil následovně: "Pokládám fotografie vlastně za neuvěřitelné. Zdá se, že opravdu zobrazují skutečný jev. Nemohl jsem na snímcích zjistit nic zjevně nepravdivého. Podle toho co jsem viděl, mohu říci, že se nejedná o žádný fotografický podvod". Zpět na obsah (otázky) 5.12. K jakým závěrům dospěl při analýzách fotografií fyzik Neil Davis, který prozkoumal (ostrost, hustotu barev, dvojitou expozici, překrývání, fotomontáž, modely)? 5.12. Dospěl k těmto závěrům: "Při rozboru obrázku jsem nenalezl nic, co by mne opravňovalo domnívat se, že objekt (zobrazená kosmická loď) je něco jiného než objekt, zachycený v určité vzdálenosti od fotoaparátu". Zpět na obsah (otázky) 6.1. Jak, kdy a s jakým výsledkem započaly první analýzy vzorků kovů předaných Billymu od mimozemské civilizace? 6.1. S prvními analýzami kovů se začalo v roce 1979 a jako obvykle se nedostávalo peněz. Tento nedostatek peněz byl hlavní příčinou, že provedené analýzy byly vypracovány pouze nic neříkající, případně odmítavé posudky, jak naznačuje např. následující případ: metalurg z university v Arizoně (USA) prozkoumal jeden z kousků kovu a analyzoval ho jako prostý "kov na hrnce", jako méněcennou slitinu, která se používá k výrobě takových věcí, jako třeba cínových vojáčků. Zpět na obsah (otázky) 6.2. Kdo se pokusil o zabezpečení provedení analýz vzorků kovů důvěryhodným a seriózním způsobem? 6.2. Teprve až americké výzkumné skupině INTERCEP se po zdlouhavém úsilí konečně podařilo získat dva vynikající specialisty na analýzy kovů. Jednalo se o Dr. Edwina Walkera a Dr. Marcela Vogela z USA. Vedoucí americké výzkumné skupiny zastával názor, že by sice bylo v zásadě možné zfalšovat fotografie a filmy, ale u kovů a jejich slitin z mimozemských oblastí o tom nelze uvažovat. Podle něho by tedy prokázání mimozemského kovového fragmentu bylo jedním z nejlepších důkazů, jaký by mohl vůbec být předložen. Zpět na obsah (otázky) 6.3. Kdo jsou Dr. Edwin Walker a Dr. Marcel Vogel? 6.3. Oba dva jsou vynikající specialisté na analýzy kovů z USA. Dr. Edwin Walker je z Tusconu v Arizoně.Dr. Marcel Vogel byl chemik z výzkumných laboratoří IBM v San Jose v Kalifornií. Byl průkopníkem luminiscenční analýzy, magnetických vrstev pro diskové paměti a mimo jiné vyvinul tekuté krystaly, magnetofonový film, floppy disk atd.. Byl zmíněný i v knize Utajovaný život rostlin. Vogelova laboratoř měla všechno správné vybavení - poslední skenovací elektronový mikroskop a přístroje pro chemický rozbor. Zpět na obsah (otázky) 6.4. Co zjistili tito dva specialisté při prováděných analýzách vzorků kovů. Jaké zaujali stanovisko po provedených zkouškách a analýzách? 6.4. Oba specialisté zjistili, ze se jedná o vzorky slitin, která byla zhotovena syntézou za studena. Tento postup naše technologie na Zemi ještě nezná a je předpoklad, že bude tato technologie budoucnosti zvládnuta na Zemi asi za 150 let. Dr. Walker při této výzkumné práci zažil něco, co se mu v celé jeho třicetileté praxi nestalo: při analýze složení kovu náhle bez vnějšího vlivu pukl plexisklový obal, v němž se fragment nacházel a uvolnily se plynné podíly slitiny. Dr. Vogel pracoval rok na analyzování vzorků a po čas analýz ztrácel svoji reputaci říkaje, že předložené vzorky kovů nebyly vysvětlitelné jako pozemské materiály. Dr. Vogel prohlédl stříbřitě zlatý trojúhelníkový kus (jeden ze 4 vzorků kovů) pod svým scannerovým elektronovým mikroskopem, k němuž připojil přístroj na videozáznamy, aby si své výsledky uložil. Malý vzorek obsahoval velmi ryzí stříbro a velmi ryzí hliník, draslík, vápník, chrom, měď, argon, brom, chlór, železo, síru a křemík. Na ploše mikroskopických rozměrů se nacházela udivující směs takřka všech prvků periodické tabulky. A každý z nich úžasně čistý. "Jednalo se o neobvyklou kombinaci", prohlásil Vogel později, "avšak z hlediska struktury, vzhledu či tvaru bych neřekl, že vzorek musel být mimozemského původu". Více než počet prvků a jejich čistota udivovala Vogela jejich oddělená přítomnost: "Každý ryzí prvek byl spojený s jiným, ponechal si však nějakým způsobem svoji individuální strukturu". "Je přímo hrozivé sledovat seskupení těchto kovů", prohlásil, když pracoval s mikroskopem a diktoval své dojmy pro videozáznam. "Každá poloha je vůči jiné velmi čistá, nijak se neprolínají. Navrstvila se tu velmi těsně určitá kombinace kovů a nekovů. Nedovedu si představit nikoho, kdo by jenom pomyslel na to, něco takového vyrobit". Dva z kovových vzorků, které oxidací ztmavly, přichystali Dr. Vogelovi překvapení, které vyjádřil takto: "Když jsem se vrstvy oxidů dotkl kouskem nerez oceli, objevily se rezavé pruhy a vrstva zmizela. Dotkl jsem se kovu jenom tímto způsobem a kov začal deoxidovat, až byl čistý. Nikdy předtím jsem podobný jev neviděl. Bylo to prostě něco neobvyklého". V malé zóně uprostřed vzorku objevil při 500 násobném zvětšení dvě paralelní mikrodrážky, vzájemně propojené kanálky, drážky tenké jako vlas, které někdo do kovu vyhloubil strojově. Ještě podivuhodnější pro něho však bylo, že hlavním prvkem v této úzké zóně byl prvek patřící mezi kovy vzácných zemin, thulium. "To bych vůbec nečekal", řekl "Thulium v čisté podobě se vyrábělo pouze během druhé světové války, jako vedlejší produkt atomové techniky a jenom v nepatrných množstvích. Je šíleně drahé, mnohem dražší než platina a těžko se získává. Člověk musí mít hluboké znalosti v oblasti metalurgie, aby našel i jenom sloučeninu s tímto kovem. Dr. Vogel pozoroval vzorek o velikosti 1,5 centimetru při 500 až 1600 násobném zvětšení a viděl věci, které nikdy předtím nespatřil. "Vzorek mi odhalil vlastní svět. Jsou zde struktury ve strukturách - velmi, velmi neobvyklé. Při malém zvětšení lze rozeznat pouze povrch kovu. Teď vidím strukturu, která se skládá z různých typů zón, které do sebe zapadají. Velmi vzrušující". Dr. Vogel se propracovával stále hlouběji do kovu. "Zvětšení je 2500 násobné a lze rozlišit strukturu z dvojitých vláken. Pozoruhodné!!! Pro kov je to neobvyklé, aby zahrnoval takové dvouvláknové úseky. Jestliže tento kousek vložíme do polarizovaného světla, zjistíme, že to přece jen je kov, ale zároveň...krystal"!!!! Podle mého mínění ukazuje celkový výsledek zdlouhavých výzkumů jednoznačně na mimozemský původ kovových fragmentů. V rozhovoru s Japoncem Jun-Ichi-Yaoi prohlásil pan Vogel mimo jiné: "Nemohu tento typ kovu objasnit. Žádnou známou kombinací materiálů jsem ho jako vědec nedokázal pochopit. Kteroukoli technologií, o níž něco vím, bychom něco takového na naší planetě nedovedli zhotovit. Ukázal jsem to jednomu svému příteli, metalurgovi, a ten jenom potřásl hlavou: "Neznám žádnou cestu, jakou by to bylo možné dát dohromady. Taková je situace. A domnívám se, že je důležité, aby se do věci vložili ti, kteří jsou ve vědě doma a konečně všechny ty záležitosti náležitě prozkoumali, místo aby od toho lidi odrazovali tvrzením, ze se jedná o halucinace". Gary Kinder (novinář) k tomu uvádí: "Hovořil jsem s panem Dr. Voglem dvakrát. Trval na tom, že vzorek kovu, který tak dlouho analyzoval, je naprosto jedinečný. Všechny uvedené citace jsou z knihy Garyho Kindera - Light Years (Světelné roky) vydané v USA v roce 1987 a uvedeny též v knize „…a přece létají!" Zpět na obsah (otázky) 7.1. Jak a kdy byly zaznamenány zvuky kosmické lodi Plejáranů? 7.1. Kosmické lodi Plejáranů se dovedou úplně nebo po sektorech odstínit jak opticky, tak akusticky. Jestliže se akustická clona zčásti nebo zcela otevře, zaslechneme zvláštní a velmi intenzívní bzučivý zvuk. Billy Meier měl celkem třikrát příležitost, zaznamenat tyto zvuky na magnetofonový pásek (dvakrát v okolí Hinwilu na jaře 1976 a jednou v Sädelegu / Hinterschmidrüti dne 18. července 1976. Zpět na obsah (otázky) 7.2. Kdo z odborníků se podílel na analýzách zvuků? 7.2. Záznamy vědecky zkoumalo několik odborníků. Jednalo se o odborníka na počítače Nils Robneruda, Steve Ambrose vynálezce mikromonitoru, Jim Dilettoso odborník na zvukové záznamy, Robin L. Shellmann zvukový technik ze solární labolatoře námořnictva USA v Grotonu. Zpět na obsah (otázky) 7.3. Co bylo zjištěno těmito analýzami zvuků kosmických lodí Plejáranů? 7.3. Výsledkem byla příjemná překvapení. Dva specialisté např. řekli novináři Gary Kinderovi, že tato analýza zvuku ukázala něco úplně jiného, než dokud pomocí svých přístrojů na analýzu spektra a frekvence mohli slyšet a vidět. Odborník na počítače Nils Robnerud prohlásil: "Byl jsem z vědeckého pohledu velmi skeptický, avšak zvuky byly neobyčejné". Bylo zjištěno, že se jedná o směs zvuků, kde se simultánně vyskytuje 32 frekvencí a to 24 ve slyšitelné oblasti a 8 mimo ní, všechny perfektně spojeny. Zvukový technik Steve Ambrose, vynálezce mikromonitoru poznamenal: "Tyto zvukové záznamy mají několik překvapivých vlastností. Jak je možné něco takového udělat? Nehovořím o reprodukci magnetofonem, ale o tom, jak je možné tyto podivné věci dostat na spektrálním analyzátoru zvuku a na oscilografu. Něco jiného je dát dohromady něco, co zní jako tyto záznamy, něco jiného vyrobit něco, co tak zní, ale zároveň obsahuje takové stabilní a zdánlivě náhodné, vzájemně nesouvisející kmity. Zvuky vydávané kosmickou lodí představovaly jedinečný zvukový záznam s naprosto úžasnými kmitočty. Pokud se jedná o podvrh, chtěl bych poznat toho, kdo tento zvuk vyrobil, neboť s takovými efekty by se dala vydělat spousta peněz. Ambrose znal mnoho lidí z Hollywoodu, kteří se podíleli na výrobě speciálních zvukových efektů, ale tyto tóny, říkal to bylo něco, co by nedokázal vyvinout žádný z nich. Jim Dilettoso, který zkoumal zvukové záznamy digitálními analytickými přístroji, mimo jiné řekl: "Pro ucho jsou tyto tóny velmi zvláštní. Avšak při analýze stoupají a mění se. A jejich dílčí kombinace se ztišují nebo naopak jsou hlasitější a provádějí věci, že i se syntezátorem, který by dokázal vyluzovat množství takových tónů, by bylo problematické něco takového uskutečnit". Dilettoso chtěl nezávislé potvrzení a proto zaslal pásku k posouzení panu Robinovi L. Schellmanovi, zvukovému technikovi ze solární laboratoře námořnictva USA v Grotonu. Robino L. Schellman. Ten se vyjádřil následovně. "Meier nemohl k vytvoření těchto tónů používat žádný zdroj střídavého proudu. Kdyby tyto zvuky vydával elektromotor nebo nějaký stroj, dalo by se to poznat z kmitočtových charakteristik. Avšak nenalezli jsme žádné frekvence tohoto druhu. Aby člověk mohl reprodukovat podobné zvuky, musel by mít k dispozici velmi dobře vybavené, elektronické hudební studio. Dělat tyto zvuky pomocí více syntezátorů prostě nelze. Protože by to bylo velmi obtížné, jakkoli je dát dohromady. Určitě se nejedná o zvuk, který by mohl produkovat nějaký konvenční, pozemské technologii známý stroj". V roce 1980 v USA odhadli, že by k napodobení těchto zvuků bylo třeba minimálně 8 velmi drahých syntezátorů a vybavení pro mísení zvuku vysoké technické úrovně za tržní cenu okolo 100 000 dolarů. Zpět na obsah (otázky) 8.1. Jaké stopy zanechaly kosmické lodi z Plejár na různých místech Zürcher Oberlandu? 8.1. Tyto víceméně nezvratné důkazy nelze jen tak snadno opomenout, protože existuje příliš mnoho svědků, kteří tyto stopy viděli na vlastní oči i sami je fotografovali. Jednalo se jednak na místech přistání o mechanické stopy v půdě, ale též o zvýšenou radioaktivitu a magnetické záření. Stopy po přistání jsou i jinak skeptickými lidmi považovány za skutečný důkaz, který nelze jen tak odbýt. Zpět na obsah (otázky) 8.2. Jak vznikaly tyto stopy po přistání Plejárenských kosmických lodí? 8.2. Celkem asi 12 stop po přistání, se nacházelo na různých místech v okolí Curychu. Nevznikly ani neúmyslně ani náhodou. Tyto stopy byly zanechány zcela záměrně a měly sloužit jako důkazový materiál. U Plejáranů nebývá totiž obvyklé, aby kosmická loď při přistání dosedla na zem a to ani tehdy, chce - li pilot po přistání z lodi vystoupit. Kosmická loď se zpravidla vznáší nízko nad zemským povrchem, takže zvláště v případě lodí Erraňanů nezůstávají žádné stopy po jejich přistání. Vzhled a charakter stop přistání je v úzké souvislosti se systémem příslušných kosmických lodí. Zpět na obsah (otázky) 8.3. Několik příkladů stop po přistání Plejárenských kosmických lodí 8.3. Například zimní stopy 1) z 23. listopadu 1977 a 2) 21. února 1978. V tomto studeném ročním období byl celý prostor pokryt ledovou vrstvou o tloušťce 10-12 cm. V prvním případě při bleskové návštěvě Menary (žena z tmavou pletí ze souhvězdí Lyry), během asi 10 minut se rozehřála tlustá ledová plocha o průměru 3,5 m. Byla to přesně doba, kterou potřebovala Billyho manželka Kalliope na to, aby odvedla jedno ze svých dětí do nedaleké školy a opět se vrátila zpět. Každý skeptik by musel zvážit, jak by jednoruký Billy mohl během deseti minut za jasného dopoledne roztavit takovouto desku, aniž by ho přitom nikdo nespatřil. Při úplném přistání kosmické lodi Plejáranů dojde k vysunutí tří přistávacích noh ze spodní strany lodi a tři talířové patky dosednou přímo k terénu. Tyto patky jsou uspořádány do trojúhelníku, přičemž každý talíř zanechá kruhový otisk o průměru asi dvou metrů. Zvláště působivé jsou stopy přistávacích noh vypadající jako gigantické kruhové šlápoty, které se nacházejí na jedné louce porostlé vysokou trávou. Stonky trávy jsou silně stlačeny na zem a vytvářejí spirálový obrazec s orientací proti směru hodinových ručiček. (V případě Semjasiny kosmické lodi dosahuje průměr jednoho přistávacího talíře dvou metrů, u Quetzalovy lodi naproti tomu pouze 1,82m). Zpět na obsah (otázky) 8.4. Co se stane s trávou po přistání kosmické lodi na zem a proč tomu tak je? 8.4. Jsme zvyklí na to, že tráva lehlá od bouře nebo jiným způsobem se časem opět vztyčí a dále pak normálně roste. Pouze mrtvá tráva se zbarví, uschne a zůstane ležet na zemi. Nová tráva si pak proráží cestu mezi ležícími stonky trávy a roste již normálně kolmo do výše, nikoliv však tak vysoko a tak hustě jako tráva v okolí. Podle našich poznatků zůstávají stlačené stonky trávy po celé týdny tvrdošíjně ležet na zemi, samozřejmě za předpokladu, že mezitím trávu nikdo nepokosí. Po jednom takovém přistání na vlastním pozemku v Hinterschmidrüti trvalo čtvrt roku, než nová čerstvá tráva zcela překryla ležící stonky. Zpět na obsah (otázky) 8.5. Co říkají svědkové, kteří prováděli vlastní bádání na místech přistání? 8.5. Svědek pan Herbert Runkel například řekl "Jsem si naprosto jist, že Billy tyto otisky nezfalšoval. Často jsem byl u takových stop po přistání a mám mimořádně povedené snímky, které jsem pořídil na různých místech. Je na nich spousta detailů. Mohu vás ujistit, že stlačená tráva ještě po 4 roky rostla jinak než tráva v okolí." Svědek W. Witzer ze Stuttgartu, který měl dne 6.června 1976 po půlnoci příležitost prohlížet stopy po přistání kosmické lodi, napsal ve své zprávě o tomto zážitku mimo jiné: "Když jsem přišel na místo přistání, provedli jsme (s rodinou F. Kornwestheimu) ihned měření pomocí kompasu. A vida - střelka už neukazovala správným směrem". Jeden vědec chtěl na místě přistání v Juckernu pomocí Geigerova počítače zaregistrovat radioaktivní záření. Nezjistil nic protože pohon kosmické lodi, která zde přistála žádné záření nevydával. Pouze v počáteční fázi 1975/1976 byly kosmické lodi Plejáranů vybaveny pohonem se silným vyzařováním, proto jim také někdy říkali zářidla. Nejúspěšnější měření záření po přistání kosmické lodi provedla americko - japonská výzkumná skupina pomocí detektoru gama - záření. Uskutečnilo se na místě přistání v chráněné oblasti Frecht u Hinwilu, kde Semjase 28. ledna 1975 se svou reaktivní kosmickou lodí přistála. Vědci nejdříve nevěřili vlastním očím, když zaznamenali naměřené hodnoty kde na kruhové ploše o průměru 6,5 m byla hladina záření o 100 až 400 % vyšší než v okolí a to nikoli konstantní, nýbrž stále vzrůstající a klesající. Rovněž na jiných místech přistání byly naměřeny o 100 až 300% vyšší hodnoty pulsujícího záření. Překvapivě bylo možné zaznamenat dokonce i na Billyho těle a některých kovových předmětech až 300% předávkování. Nikde jinde v celém okolí nebyly takto výrazně vysoké hodnoty naměřeny. Zpět na obsah (otázky) 8.6. Co je zajímavé na těchto stopách po přistání kosmických lodí. Nezdá se Vám, že je zde jistá podobnost s piktogramy (kruhy) v obilí? 8.6. Zajímavé na těchto stopách po přistání kosmických lodí je právě skutečnost, že stonky trávy se při stlačení nezlomí ani jinak nepoškodí. Kromě toho si ponechávají svoji původní barvu beze změny, avšak nikdy se už znovu nevztyčí, nýbrž rostou nadále na zemi ve vodorovném směru. Pokud jde o záhadu polehlé trávy, která se nechtěla nebo nemohla znovu narovnat, dostalo se vysvětlení (v jednom kontaktním rozhovoru), že je tento efekt způsoben antigravitačním pohonem, jímž jsou vybaveny lodě Plejáranů a který se používá, když operují v planetárním prostoru. Zpět na obsah (otázky) 9.1. Jak dopadla zkouška na detektoru lži některých členů skupiny FIGU a Billyho o potvrzení pravdivosti kontaktu s mimozemskou civilizací? 9.1. Zkouška na detektoru lži proběhla v rámci výzkumů americké výzkumné skupiny INTERCEP. Zkouška vychází z toho, že lhář se dostane do určité stresové situace, která se projeví reakcemi vegetativního nervového systému. Lhář se prozradí často jenom nepatrnou, sotva znatelnou změnou hlasu, což může stroj s naprostou jistotou prokázat a zaznamenat. Při sestavování otázek je třeba dbát na to, aby obsahoval některé dotazy, o nichž lze předpokládat, že u testované osoby vyvolají určitý druh stresu. Billy se zkoušce na detektoru lži podrobil v roce 1976. V přítomnosti svědků dostal 22 otázek na které musel okamžitě stručně a jasně odpovědět. Výsledek veškerého snažení: po pečlivé analýze výsledků testu se ani u Billyho, ani u ostatních účastníků nezjistil náznak vědomých a špatných úmyslů klamat. Zpět na obsah (otázky) 10.1. Byl zpracován dokumentární nebo podobný film o prováděných analýzách, kde by vystupovali skuteční vědečtí pracovníci a nikoliv herci? *10.1. Ano byl. Tento dokumentární film natočila americká kontrašpionázní skupina INTERCEP, která dostala za úkol prověřit a zdokumentovat průkaznost Billyho materiálů. Následující dokumentární filmy jsou ke koupi od FIGU: Hlavní film Contact (Anglicky 98 min), dále Meier Chronicles (Anglicky, 115 min.), Beamship (Anglicky, 85 min.), Beamship the metal (Anglicky, 44 min.), Nippon (Japonsky, 72 min.) a jiné VHS. Více informací na: http://www.figu.org Zpět na obsah (otázky) 10.2. Kdo sjednal tuto skupinu INTERCEP, za účelem prověření důvěryhodnosti Billyho předloženého materiálu. Co se skrývá za názvem INTERCEP? *10.2. Podle dostupných informací celý výzkum vedl americký ufolog plukovník ve výslužbě Wendelle C. Stevens, který první etapu výzkumu prováděl sám a po zjištění, že nemá potřebné znalosti ani techniku se rozhodl (pravděpodobně) si přizvat skupinu INTERCEP. Dle informací z knihy Light Years (Světelné roky) byli členové INTERCEP, Lee a Brit Elders, Stevensovi známí asi pět let před zahájením vyšetřování případu Meier. Stevensův zájem o UFO obecně byl Eldersovým již znám, avšak oni o něj nejevili zprvu přílišný zájem. Ještě v roce 1976 pracoval Lee Elders pro detektivní agenturu "Capitol Detective Agency in Phoenix". Jeden z tamních případů přiměl Leeho Elderse, společně s jeho spolupracovníkem Tomem Welshem zamyslet se nad založením vlastní detektivní kanceláře zabývající se telekomunikačními systémy. Koncem roku 1976 založili INTERCEP - společnost vyšetřovatelů zaměřených k ochraně firemní bezpečnosti. Jinak řečeno; firemní vedoucí, jenž podezírali únik citlivých informací ve firmě, tiše najali INTERCEP, aby objevil zdroj, ať už v telekomunikačních systémech či z řad zaměstnanců. V knize Světelné roky se dále píše, že financovala výjezdy do Švýcarska z vlastních prostředků, mezitím vydělaných svou činností. Wendelle Stevens (plukovník ve výslužbě) jezdil do Švýcarska z vlastního důchodu. Tato skupina jela do Švýcarska se záměrem odhalit Billy Meiera jako podvodníka. Soukromá firma - skupina INTERCEP se zabývala v USA průmyslovou kontrašpionáží, takže měla zkušenosti s různými nekalými praktikami a činnostmi. Zřejmě již od tohoto okamžiku bylo uvažováno o následném zveřejnění informací, které jejich výzkum přinese, takže předpokládali, že se výzkum zaplatí z peněz, získaných na autorských právech ke knihám a dokumentárním filmům. Byla uzavřena smlouva mezi W.C. Stevensem - INTERCEP a E. A. Meierem ohledně výnosů z materiálů, které výzkum přinese. Členové výzkumné skupiny nebyli Meierovi příznivci ani odpůrci. Svou činností se snažili dokázat, že je to podvod. Pokud by se ukázalo, že je, pak by to bylo jasné. Pokud podvod neprokážou, a naopak zjistí okolnosti, které nasvědčují tomu, že Meier to nemohl zfalšovat, je možné a bylo i nutné připustit, že Meier mluví pravdu. Zpět na obsah (otázky) 10.3. Jak se jmenoval natočený dokumentární film a jak přibližně vznikl. Jakou podmínku určil Billy, aby se mohl film promítat? *10.3. Tento dokumentární film se jmenoval Contact, česky KONTAKT a po sestříhání má délku asi 1,5 hodiny. Přihlédnuto k tomu, jak se točí dokumentární film, aby se na něho dalo dívat, byl natočen nejpravděpodobněji tímto způsobem. Nikdo nebývá při všech svých činnostech neustále filmován. Ve většině případů se nejprve provede výzkum, pak se napíše scénář, ve kterém jsou zahrnuty některé scény, jak doopravdy proběhly, dále se natočí všechny scény s výzkumníky a nakonec se z nich udělá výběr a sestřih, aby se na to dalo dívat a nebylo to ani moc nudný a přetechnizovaný, ale aby tam zároveň byly všechny důležité výsledky a činnosti z výzkumu. Původně bylo filmovacím štábem natočeno přes 20 hodin materiálu a ten byl ve studiích zpracován, upraven, ozvučen a nakonec vyprodukován výsledný 1,5 hodinový dokumentární film. Na požadavek Meiera se tento film nesmí promítat dále sestříhaný, neboť hrozilo ze strany televizních společností, že dojde ve filmu k vložení různých nekompetentních a nepravdivých komentářů a výsledek filmu bude značně zkreslený a nebude mít tu pravou vypovídací schopnost. To znamená, že pokud chtěli některé televizní společnosti film promítnout, museli se zavázat, že bude film promítnutý celý, nesestříhaný, bez vložených různých televizních komentářů. Bylo možné i promítnout film na dvě části a podmínka byla splněna. Z důvodu této podmínky některé televizní společnosti film odmítli promítnout i když o něj měli původně zájem. Zpět na obsah (otázky) 10.4. Co obsahoval dokumentární film Kontakt a jak vyzněl jeho závěr? *10.4. Dokumentární film Kontakt vizuálně přiblížil všechny důležité body vědeckých analýz o kterých se zde v textech mluví. Jsou zde nafilmováni autentičtí vědečtí pracovníci a badatelé, kteří se podíleli na analýzách Billyho materiálů. To znamená, že jsou zde zdokumentována místa přistání a letových ukázek kosmických lodí Plejáranů, analýzy fotografií, zvuku kosmické lodi, analýzy kovů, výslechy na detektoru lži a rozmluvy s různými odborníky na tuto problematiku. Závěr filmu vyznívá, že se nepodařilo zjistit mezi předloženými důkazy, že se jedná o podvrh nebo falešné jednání. Zpět na obsah (otázky) 10.5. Projevila zájem o tento film i Česká televize a je možné film KONTAKT shlédnout i v České republice? *10.5. O tento film projevila i zájem Česká televize a NOVA TV, ale nesouhlasila s Meierovou podmínkou promítnout film v celku nesestříhaný. Z tohoto důvodu z promítání sešlo. Tento film je možné zhlédnout i v České republice v Praze na přednáškách Diskusního klubu s tématikou mimozemské civilizace, který vlastní kopií filmu. První promítnutí tohoto dokumentárního filmu české veřejnosti bylo uskutečněno 5.11.1997 v kulturním domě Vltavská. Zpět na obsah (otázky) 10.6. Jak se dostal tento dokumentární film KONTAKT do České republiky? *10.6. Kopie tohoto filmu byla přímo od FIGU v anglické verzi předána pro Diskusní klub s tématikou mimozemské civilizace Františku Hladíkovi. Pan Hladík zároveň získal povolení, že může vyhotovit český překlad tohoto filmu. Hlavně z důvodu finančních prostředků, byl klub nucen provést dabing vlastními členy klubu, tedy amatéry. Hlavní postavu pana Meiera dabuje pan Hladík. To není nic neobvyklého. Překlad i dabing byl pořízen pod vedením p. Hladíka, který českou verzi i režíroval a připravoval ve studiu výsledný zvuk. Pan Hladík daboval Meiera také proto, že jeho hlas má věkově, barvou i vážností projevu k Billymu ze všech zúčastněných nejblíže. Transkripci anglického textu redigoval Američan Jim Freeman, který s Meierem ani kontaktéry opravdu nemá nic společného. Překlad prováděla profesionální překladatelka M.Molová. Tento překlad byl, až na několik výjimek - v důsledku odlišné délky vět v angličtině a češtině a následnému střihu zvuku, dodržen. Významově se nic nezměnilo. Jakékoli manipulování s filmem je tedy ze strany Diskusního klubu o mimozemských civilizací vyloučeno !!! Zpět na obsah (otázky) 10.7. Jak přijala česká veřejnost promítání dokumentárního filmu KONTAKT? *10.7. Dokumentární film KONTAKT byl českou laickou veřejností přijat většinou kladně. Je smutné, že největší nedůvěru k němu zaujali členové ufologických klubů, kteří napadli důvěryhodnost filmu, kdy podle nich mohlo dojít při natáčení k různým nekalým praktikám a falzifikacím. To je pravda, ale to se může říci o každém natočeném filmu, tomu se nedá nikdy zabránit. Tento dokumentární film slouží jako vědecký důkaz a populární formou informuje o průběhu provádění vědeckých analýz. Někteří čeští UFOLOGOVÉ při zjištění, že českou verzi namluvili členové Diskusního klubu s tématikou mimozemské civilizace, byla z jejich pohledu důvěryhodnost filmu snížena. Názor, že když někdo nemá na dabing peníze, tak ať se do těchto věcí radši nepouští je asi tak zcestný, jako když se naučíte dobře německy, ale nebudete mít státní zkoušku, tak byste si nesměli provádět žádné překlady. Málokdo bere v úvahu, že dokumentární film KONTAKT (originál) byl natočen v rozmezí let 1978 až 1982 tedy před více než 20 lety a technika nebyla na takové úrovni jako dnes. Naši ufologové by byli pravděpodobně spokojeni, kdyby viděli perfektně naaranžovaný film. To by jim nejspíše stačilo, aby mohli prohlásit, že film je naprosto důvěryhodný a objektivní. I toto je smutný obrázek dnešních dnů. Zpět na obsah (otázky) 11.1 Z jakých materiálů bylo čerpáno pro odpovědi na tyto otázky? Ty co jsou označeny * *11.1. Na otázky, které vypracoval autor odpovídal ze svých zjištěných poznatků (označeno*) a zároveň bylo použito k odpovědím informací z několika knih. Ty co nejsou označeny * V případech neuvedených hvězdičkou se jedná o citace z níže uvedených knih. Zpět na obsah (otázky) Hlavním zdrojem informací pro odpovědi na tyto otázky byla kniha: UFO: ...A přece létají! Autor: Guido Moosbruger Z německého originálu ...und sie fliegen doch! vydaného nakladatelstvím Michael Hesemann Vydalo ve volném překladu nakladatelství ETNA jako svou 12. Publikaci v Praze 1993 1. vydání vytiskla Těšínská tiskárna a.s. Štefánikova 2, Český Těšín Zlom z dodaných textů Sdružení MAC, Jungmannova 24, Praha 1 ISBN 80-85786-01-X 1. vydání 1991 Copyright 1991 Verlag Michael Hesemann, D-9000 München 80, Preysingstrasse 11 Německý originál knihy obsahuje více textu, který nebyl do českého překladu zařazen. Kniha je již rozebrána, lze ji však stále sehnat v některých antikvariátech. A kniha Light Years - Světelné roky amerického novináře Gary Kindera byla publikována Viking v roce 1987, Penguin Books Ltd. ISBN 0-670-81 886-0 USA. Překlad celé knihy do českého jazyka nebyl proveden. Zpracoval: 28.1. 2002 Zdeněk Šára