Delta 2 vynesla experimentální špionážní satelit

 Špionážní satelity na oběžné dráze kolem Země se již pomalu začínají stávat běžnou věcí. Dokáží velice přesně vyfotografovat prakticky jakýkoliv předmět na povrchu Země a nebo zachytit pomocí infra-čidla i škrtnutí sirkou třeba někde v lese na Sibiři. Tato jejich citlivost je vyvážena menší plochou území, které dokáží v jednom okamžiku sledovat a především vázne na rychlosti přenosu fotografií na Zemi.   

Foto - Boeing

Respektive vázla, protože se U.S. Army nehodlala smířit s pomalým datovým tokem od družice na Zem a obráceně a nechala si vyvinout novou technologii. Nyní se místo rádiových vln bude k přenosu dat používat laser. Tím pádem bude možné stahovat z družic větší množství přesnějších dat.

 Vlastní špionážní družice je však velice drahá, protože kromě toho, že v sobě musí mít zabudovaný přijímač i vysílač, díky kterému komunikuje s pozemním řídícím střediskem, nese především špionážní techniku, což obsahuje velice přesný fotoaparát, dnes spíše kameru, infra-čidla a další vybavení. Experimentovat s „ostrou“ družicí se rozhodně nevyplácí, neboť i když není rozpočet U.S. Army napjatý stejně jako rozpočet naší armády, přeci jenom by jí mohla nějaká ta zbytečně utracená miliarda dolarů chybět.

Foto - Boeing

V květnu proto rakety Delta 2 firmy Boeing vynesla na oběžnou dráhu družici GeoLITE, která neobsahuje špionážní vybavení, ale má za úkol pouze otestovat právě komunikační systém na principu laserových paprsků. Družice tak stála „pouhých“ 130 milionů dolarů a vlastní náklady na start rakety jsou odhadovány na 50 milionů dolarů. Start se ovšem neobešel bez komplikací. Pouhých 18 sekund před zážehem motorů počítač přerušil odpočítávání, protože se podle něj na družici vyskytla porucha. Technici však velice brzy přišli celé věci na kloub – počítač se mýlil. Start byl odložen o 38 minut. Ovšem 4 minuty před druhým pokusem se do oblasti dopadu (místo vymezené v oceánu, kam by při nehodě dopadly trosky rakety)  přiblížila loď. Okamžitě bylo proto zalarmováno letectvo a pobřežní stráž. Cizí loď se podařilo včas obrátit a druhý start již poté proběhl bez problémů.  Sonda se dostala v pořádku na oběžnou dráhu kolem rovníku. Odtud se již pomocí vlastního motorku dostane na cílový prostor.

 Co to pro nás znamená? Především opět větší dohled, protože pokud se nová technologie osvědčí, budou špionážní satelity opět výkonnější a levnější, tudíž se jich na oběžnou dráhu dostane více.  Je to dobře nebo špatně? Na to si musí každý odpovědět sám.

Petr Dědič