|
|
     |
|
|
||
|
Přihlašte se do klubu. Zde vyplňte svůj e-mail: |
||
 |
||
| |||||||||
|
Tu-2000
Je až s podivem, že jakmile se nějaký technologický postup nebo zbraň objeví u jednoho z dávných protivníků (USA kontra Rusko), zanedlouho se podobná věc objeví i u toho druhého. Samozřejmě všichni tvrdí, že jejich vědecký tým pracoval naprosto samostatně a že podobnost s technologií druhého státu je čistě náhodná.
Letoun Tu-2000 - model Nejmarkantněji jsou tyto podobnosti vidět právě na bojové technice. USA oznámí, že se jim podařilo vyvinout nový stíhací letoun, který je neviditelný pro radary, dokáže dosáhnout nadzvukové rychlosti bez použití přídavného spalování a má neuvěřitelné manévrovací schopnosti (F-22 Raptor). Rusko se samozřejmě nenechá zahanbit a během pár dnů oznámí vyvinutí svého vlastního letounu, který má prakticky stejné letové vlastnosti i určení (Mig- 31). Bojový stíhací letoun se přitom vyvíjí několik let nebo dokonce několik desítek let. Zde se však jedná o klasická (i když supermoderní letadla).
Tu-2000 ilustrace Ovšem v případě letounu Tu-2000 jde o zcela převratnou koncepci. Tento stroj začal vznikat 19. července 1986. Vedení tehdejší Sovětské socialistické republiky se podařilo získat informace o velké zakázce Pentagonu. Americká strana si objednala u svých dodavatelů letecké techniky stroj, který se dokáže vlastní silou dostat na oběžnou dráhu a zpět. Jeho určení je mnohostranné - může být upraven pro špionážní úkoly, nebo použit jako strategický bombardér. Protože panovala Studená válka, nemohl si Sovětský svaz dovolit nepostavit proti novému stroji svého konkurenta. Proto zaúkoloval svoje dodavatelské firmy, aby vyvinuly stroj stejného zaměření.
Aurora - ilustrace Nyní se dostaly na svět informace o ukončení první části vývoje a letoun je na světě. Má být 60 metrů dlouhý, rozpětí křídel 14 metrů a vzletová hmotnost má činit 90 tun. Ve standardním provedení je jeho trup vyroben z hliníkové slitiny, nádrže na palivu jsou kryogenické, vlastní palivo je tekutý metan, nebo tekutý vodík. S takovýmto vybavením dokáže letoun dosáhnout rychlosti až Mach 6, což je šestinásobek rychlosti zvuku. Využívat se má především pro špionážní účely.
Aurora - ilustrace Bombardovací varia je větší - letoun je 100 metrů dlouhý, rozpětí křídel je 40 metrů a vzletová hmotnost může činit až 350 tun. Dolet je plánován na 10.000 kilometrů. 6 turbomotorů na tekutý metan dokáže letounu udělit rychlost až Mach 6 ve výšce 30 kilometrů nad zemí. Orbitální verze Tu-2000 má mít vzletovou hmotnost, dosahovat rychlosti až Mach 25 (rychlost potřebná pro opuštění zemské atmosféry). Dokáže na oběžnou dráhu dopravit předmět o váze až 10 tun. Kromě specielních turbomotorů má být vybaven i raketovým motorem.
Aurora - ilustrace Samotné údaje nedávají znát příliš mnoho souvislostí s americkou verzí, ale fotografie jsou velice zajímavé. Je na nich totiž vidět naprosto identický letoun, který je již delší dobu neoficielně znám pod jménem Aurora, jeho výrobcem je americká strana a mnoho lidí ho mylně považuje za UFO.
Oba dva letouny za sebou také zanechávají atypickou přerušovanou kondenzační čáru Rusko sice tvrdí, že byl vývoj oficielně zastaven již v roce 1992 kvůli nedostatku finančních prostředků, ale z dostupných informací lze usuzovat, že pokračoval v přísném utajení až do současnosti, kdy vznikl vlastní funkční letoun. Otázkou však zůstává, která strana od koho vlastně "opisovala". O tom, že se jedná o kopii nelze pochybovat. I když to na první pohled vypadá, že opisoval spíše Sovětský svaz (inteligence a pracovitost agentů KGB je dostatečně známa), mohlo to být ve skutečnosti i naopak. I když je soukromý sektor v Rusku sužován finanční krizí, vysoké vojenské kruhy jsou na tom poměrně dobře a finance na vývoj nových technologií si dokáží zajistit. Studená válka tedy s největší pravděpodobností stále pokračuje i když pouze ve vojenských kruzích.
Petr Dědič Související články:
|
|
|
