A-17 experimentální neviditelný letoun

  Na začátku byly dva stroje. YF-23 a F-22 Raptor. Americké velení leteckých sil potřebovalo nový stíhací letoun, který by převyšoval všechny ostatní stroje  a s přehledem hlídal vzdušný prostor v daném území. Ze souboje těchto dvou strojů nakonec vítězně vyšel právě F-22 Raptor. Ovšem byla by škoda nevyužít některých skvělých parametrů, které YF-23 měla. Vzhledem k tomu, že místo stíhacího letounu již bylo obsazeno, začalo se s přeměnou YF-23 na stíhací bombardér. Technické poznatky byly převzaty z původní verze, ale letoun byl patřičně zvětšen. Pro radarové stanice je neviditelný, neboť jeho povrch je stejně jako B-2 nebo F-117A potažen látkou, která pohlcuje radarové záření. Tvůrci si také velice dobře poradili s odtokem výfukových plynů, které prozrazují letoun na infračervených senzorech. Ke spalování dochází u A-17 v motorech umístěných hluboko uvnitř trupu a žhavé plyny jsou stejně jako u B-2 vypouštěny z horní části letounu. Vzhledem k tomu, že jsou výfukové otvory velké a specielně upravené, dochází k rychlému ochlazování zplodin. Velké směrovky zase zabraňují detekci výfukových plynu z boků letounu.

  Oficielně není o A-17 nikde ani zmínka. Zatím je k dispozici pouze relativně přesný popis a nákresy, které byly na jeho základě pořízeny. První svědectví o existenci A-17 pochází již z roku 1994, kdy byl spatřen při letu nad městem Amarillo v Mexiku. Letoun právě vypouštěl do atmosféry palivo a připravoval se k nouzovému přistání. Také se amatérskému radioamatérovi podařilo zachytit část rozhovoru pilota A-17 s pozemním střediskem. Pilot se hlásil pod kódovým označením Omega a hlásil poruchu na stroji. A-17 je zřejmě jeden z možných předchůdců letounu známého jako Aurora. Aurora by měla být znatelně větší, ale především by měla používat zcela revoluční druh motoru, který s největší pravděpodobností spaluje tekutý metan a na obloze se vyznačuje přerušovanou kondenzační čarou.